WESTCOAST | Z Westportu k ledovcům


Příští zastávka? LEDOVCE!

Opouštíme národní park Nelson Lakes a před sebou máme 400 kilometrů do další cílové zastávky.  Pomalinku sjíždíme dolů Westcoast – západní pobřeží Jižního ostrova, známé jako Jižní Alpy. Krajina se nám za oknem auta mění snad po každém ujetém kilometru. Projíždíme zelenými loukami, pak hustou zarostlou buší, kde silnici lemují stovky palem, nekončící zlatavé pláže a nakonec hory, ze kterých padají vodopády. Za každou zatáčkou to láká k zastávce a fotce.

Podle průvodce máme vytipovaných pár míst, která za zastavení stojí.

Westport.
Cape Fouldwind + Tulení Kolonie Tauranga Bay

Majáky už jsme tu přece jen nějaký viděli, ale ten u Westportu, Cape Foulwind, na kterej jsou obří cedule, odbočky a značky k nepřehlédnutí, nestojí ani za fotku. Děláme si alespoň půlhodinovou procházku po pobřeží, sedáme zpět do auta a popojíždíme jen pár kilometrů na další Seal Colony. Tuleně jsme potkali už u Cape Palliser (článek+fotky tady) proto je pro nás tahle zastávka velkým zklamáním. Parkoviště přeplněné, všude asijští turisté a tuleni ani lachtani nikde. Z jedné vyhlídky jich pár vidíme, jak si lebedí ve vodě. Ale jsou tak daleko, že rozeznáváme jen pár černých teček.

Punakaiki
Pancake Rocks

Z Westportu přejíždíme do Punakaiki. Do malinké vesničky proslavené skalami, které vypadají jako na sobě naskládané lívance. Když se vám poštěstí a přijedete za přílivu, můžete vidět, jak mezi nimi lítá voda metry vysoko. Přijíždíme odpoledne a nemáme kde zaparkovat. Opět všude autobusy, zvědavé skupiny turistů s průvodcem. Bráně ke skalám chybí jen červený koberec. Otáčíme se a jedeme shánět ubytování. Máme štěstí, že i bez rezervace dostáváme parkovací místo v jediném kempu, který, nečekaně, praská ve švech. Začíná se nám stýskat po hutu v horách bez lidí..
Ke skalám vyrážíme znovu před západem slunce. To už je parkoviště poloprázdné. Během chviličky projdeme celou tu slavnou stezku skalami. Celý ten den zachrání alespoň dechberoucí západ slunce na pláži spolu s lahvinkou vína.

Greymouth
Elizabeth Point

Na druhý den vyjíždíme brzy a necháváme všechny turisty daleko za námi. U města Greymouth se vydáváme na dvouhodinovou procházku k Elizabeth Point, kdy procházíme buší k nádherné vyhlídce na pobřeží. Cestou potkáváme celkem 5 lidí! Chceme ještě navštívit místní pivovar Monteith´s, nakonec to ale vzdáváme a prcháme z města pryč.

  Hokitika
Jezero Kaniere, McLaren Fall, Hokitika Gorge

U jezera Kaniere jsme úplně sami. Stejně tak u vodopádu McLarren. U jezera chceme kempovat, ale máme ještě spoustu času, tak vyrážíme k soutěsce Hokitika Gorge. Vede k ní krásně rovná silnice, uprostřed polí a ovčích farem. Voda tam je ve skutečnosti ještě modřejší než na fotkách. Bylo by to dokonale klidné místo bez lidí, kde by se daly strávit hodiny, nebejt těch malejch, černejch, dotěrnejch mušek Sandflies, který jsou všude, a dokážou zkazit ledajaký nádherný místo, ale tady jich je tisíckrát tolik! Jen na chviličku pokládam ČERVENOU brašnu od foťáku na zem a rázem je celá černá, obalená těma malejma hajzlama. Štípou všude, kde nejsme oblečení. Nevzít si ponožky je jedna obrovská chyba.
(Tihle Sandflies jsou opravdu všude. Snídají s námi v kempech, obědvají s námi u řek i jezer, svačí s námi v horách a večeří na plážích.. teprve až když zapadne slunce je od nich pokoj. Nefunguje na ně žádnej repelent, a štípance od nich natečou a děěěsně svědí! )

Kempujem v městečku Hokitika. Slavíme Ráďovo svátek, píšeme články, stříháme videa a jen tak odpočímáve a poflakujem se. A přečkáváme dvou denní průtrž mračen.

Další článek už bude opravdu od ledovců  Tak se těšte! D&R


Related Posts