Okouzleni podzimní Wanakou


Wanaka, Central Otago, Jižní ostrov | Nový Zéland

Do Wanaky jsem se já, tak jako spousta dalších zamilovala na první pohled. Vždycky, když se cesou s někým zapovídáme, ptáme se na místa, která určitě neminout.. Kolikrát dostáváme tip na místa, která se jen těžko najdou na mapě či v průvodcích, ale o krásách Wanaky se zmínili snad zatím všichni. Není se čemu divit. Každý si tady najde to svoje. Naše první seznámení s okolím Wanaky je u jezera Hawea.

Romantika u jezera Hawea

Po dlouhej cestě od ledovců hledáme co nejlevnější místo na přespání v okolí Wanaky. Jak už to tady tak bejvá, k bezplatnejm kempům vede většinou několikakilometrová prašná cesta a naše Estimka dostává pořádně zabrat. Na druhou stranu se pak dostáváme na úplně zapadlá místa, kde jsme většinou úplně sami. Tak jako tady. Přijíždíme hladoví pozdě odpoledne. Zabíráme kempovací místo hned na břehu jezera a jdem ozkoušet teplotu vodu. Po večeři balíme do batohu deku, čelovky,  láhev vína a bez jakéhokoliv cíle, nebo plánu, vyrážíme na kopec. Kousek od kempu je začátek treku, který nás vede na skalní vyhlídku vysoko nad jezero. Slunce už zlátne a tak právě tady vytahujem deku, nalejváme Shiraz a vychutnáváme si výhled se západem slunce. Dolů už jdeme za tmy a tak se nám čelovky náramně hodí. V kempu pak ještě dlouho sedíme venku na břehu jezera a koukáme jak se obloha plní hvězdama, protože na noční nebe je Zéland vážně profík

Jako rozcvičku si na druhý den ráno dáváme Mount Iron Track na okraji Wanaky. Z vršku kopce je vidět na celé město, jezero i zasněžené vrcholky v národním parku Mount Aspiring v dálce. Trasa je dlouhá přibližně 5 kilometrů, atak se po necelé dvouhodinové procházce vracíme zpět k autu. V informacích po cestě bereme pár brožurek a map. Zaparkovat přímo u jezera v centru je docela oříšek. Všude se to hemží turisty. Přesto se nám po dlouhém boji povede ulovit jedno parkovací místo a můžeme vyrazit na procházku kolem jezera. Celé nám to tady svou atmosférou připomíná Taupo na severním ostrově.

Silnici kolem jezera lemuje spousta kaváren a restaurací. Na výběr jich je tolik, proto pozdějš po tom, co si objednám k obědu ten nejhorší Ceasar salát co jsem kdy jedla, lituju, že jsme třebas neskončili jen v Subway hned vedle. Ale Ráďa spokojeně mlaská nad svejma žebírkama, takže se alespoň něco zdá bejt v pořádku Když se vracíme k autu, skočíme ještě do čokoládovny pro kafe a pár pralinek k tomu. Chuť jsem si po salátu spravila alespoň výbornou hořkou kokosovou čokoládou. 

Odkvetlá levandulová farma

Odpolední návštěva levandulové farmy, na podzim, se zdá trochu bezvýznamná. Jak nám mohlo dojít, levandule už nekvetou. Přesto za vstup do zahrad pořád chtějí pět dolarů. Na to jim ale prdíme. Jdem omrknout alespoň vyvoněnej krámek, kde by se jistojistě líbilo našim maminkách. Spousta přírodních vůní, mýdel, krémů, olejíčků.. Jsme sice ještě přeslazení z čokoládovny, ale místní levandulovo-čokoládovou zmrzlinu prostě musíme ochutnat. (chutná přesně jako čokoládová zmrzlina bez levandule ;)) Co nás ale zaujalo nejvíc, byly klasicky lamy!

Předpověď počasí na další den nevypadá moc slibně, proto musíme dlouho plánovaný výstup na Roys Peak o nějaký den odložit. Jako záložní plán volíme návštěvu Puzzling Worldu.

Ztraceni v Puzzling World

(vstup $17.50 bludiště+ illusion rooms)

Co je Puzzling World? Někomu se podle názvu může zdát, že se jedná o nějaký zábavný komplex pro děti, my tam přesto strávili půl dne. Bludiště, které tvoří 1500m slepých a vzájemně propojených uliček, je doporučeno projít cca za 1 hodinu. Labyrint má v každém ze 4 rohů odlišně barevnou věž, ke které je třeba se dostat ať už v libovolném, nebo stanoveném pořadí.. Jen tam trávíme skoro dvě hodiny. Druhou část tvoří místnosti s všemožnými optickými iluzemi a klamy. (více ve videu)  A v kavárně jsou k dispozici nejrůznější hlavolamy. Za špatného počasí je Puzzling World jednoznačná volba pro malé i velké.
Následující den konečně můžeme vyrazit na vrchol Roys Peak! O tom ale až příště. Tak zatím ahooooj

 

 

 


Related Posts