Letní koulovačka na hoře Ruapehu (2 797 m) + vodopády Taranaki a Tawhai

Ikdyž národní park Tongariro láká především na legendární Tongariro Alpine Crossing, má toho mnohem víc, co nabídnout.

Třeba taková celoročně zasněžená hora Ruapehu stojí určitě za návštěvu.

Láká nás už od doby, kdy jsme se toulali kolem jezera Taupa, a teď, když je na dosah, jí nedokážeme dál odolávat.

Kdybychom dorazili o pár měsíců dřív, kdy byla zimní sezóna v plném proudu, určitě by nás čekala parádní lyžovačka. Na hoře se nachází dvě z největších lyžařských středisek na Novém Zélandu – Whakapapa na severní straně a Tuora na jižní.

Přesto, že je polovina léta, se to lidmi na kamenitém strmém svahu jen hemží. Lanovka jezdí nepřetržitě od rána do pozdního odpoledne a spodní parkoviště praská ve švech. Tam si platíme zpáteční lístek na lanovku, která nás s jedním přestupem vyváží k nejvýše postavené horské kavárně v 2020 metrech nad mořem. Překvapuje nás tu zájezd čínských turistů. Co nás ale překvapuje o dost víc, je speciální udělátko na výrobu sněhových koulí, které si tu snad každý z nich za pár dolarů kupuje.

Dva dny zpátky jsme se váleli na sluníčku na pláži u jezera a dnes se můžeme koulovat v horách

Od kavárny je krásný zasněžený výhled. Když vysoko nad námi zahlédneme dvě pohybující se postavičky, neváháme ani chvilinku a vyrážíme taky ještě o kus výš. Jdeme po oranžově značených kovových kůlech až na jejich konec. Cestou blbneme, skáčeme ve sněhu, fotíme se (tisíkrát) a užíváme si té bílé nádhery, kterou jsme viděli naposled tak před dvěma lety na Silvestra na Klínovci. Čím jsme výš, tím hezčí výhled na okolí se nám otevírá. Ale počasí se kazí. Vrchol hory se halí do mlhy, zvedá se pořádný vítr a začíná sněžit. S oblečením jsme to trochu podcenili, na chumelenici zrovna připraveni nejsme, a tak se otáčíme a jdeme zpátky dolů. Chceme si dát v kavárně alespoň teplej čajík než se svezem dolů k autu, ale zrovna zavírají, tak máme smůlindu.

Pouhých pár minut jízdy od hory Ruapehu se nachází několik hotelů, Holiday Park a místní Informační středisko, ale taky začátek dvouhodinové trasy k nádhernému vodopádu Taranaki. Trasa není nijak náročná, vede lesem podél řeky, převážně po rovince. Až na závěr nás čeká pár schodů, kdy se dostaneme až nad vodopád. Odtud se buď pokračovat okruhem zpátky k informačnímu středisku, nebo k modrým jezerům, které jsme viděli z hory Osudu. Do teď nás mrzí, že už jsme měli málo času a k jezerům jsme nedošli.

Taranaki Falls

V okolí se nachází ještě jeden vodopád, který stojí za návštěvu. Ten už ale od silnice není nijak daleko. Zpáteční cesta zabere jen kolem 10ti minut.

Tawhai Waterfall

To by asi pro dnešek stačilo

Příště se můžete těšit na maják Castlepoint, východ slunce a perfektní záliv s obříma vlnama na surfování! Tak ahoooj