Dolomity: Východ slunce u Tre Cime, kvůli kterému se vyplatí přivstat!


Týden v Dolomitech. Nespočet nádhernejch míst, treků, výhledů a zážitků. Přesto z toho všeho můžeme vybrat jeden, co tak nějak vyčnívá. Naprosto úžasnej východ slunce u Tre Cime di Lavaredo.

Východy slunce vždycky stojí za to. Obzvlášť, pokud jsou vysoko v horách a počasí přeje. A my ty podmínky měli vážně skvělý!

Předcházela tomu ale obrovská bouřka. Jeden blesk za druhým, hromy se ozvěnou odrážely od hor, které obklopují horské městečko Cortina d’Ampezzo, ve které jsme kempovali. (Camping Rocchetta). Přesto, že nám bouřka nedala skoro celou noc spát, jsme už kolem páté ráno byli na cestě nahoru na parkoviště k Rifugio Auronzo. Únava z nevyspání vystřídalo nadšení a natěšení, když se začalo vyjasňovat a my viděli oblohu plnou hvězd.

Cesta je soukromá, proto se dole nelekněte závory a výběru mýtného. Platí se denní vjezd a to něco okolo 30 euro za auto. Brzy ráno však byly závory zvednuté a my platili až po cestě dolů.

Nahoře na parkovišti i přes značky “no overnight camping” stálo pár aut. Se stany na střeše, nebo zafuněnými předními skly. Možná jsme to mohli udělat taky tak, ale popravdě, ta bouřka mi naháněla strach dole v údolí, natož tady, v 2365 m.n.m.

Zaparkovali jsme úplně na horním parkovišti, vzali batohy, a vyrazili. Začalo se pomalu rozednívat. Všude ticho, naprostej klid a někde v dálce sem a tam zazvonil zvoneček na krkách horskejch krav. Nedošli jsme dál, než pár stovek metrů ke kapličce Cappella degli Alpini. Pak začalo to nádherný divadlo. Obloha a špičky hor se barvily do růžova a mě se hodilo hlavou jen to, jak je tady na tom Světě prostě krásně. No schválně. Pokochejte se alespoň skrze fotky s námi.

Když už bylo slunce dost vysoko, vrátili jsme se zpátky k autu, uvařili kafe, posnídali a připravili na celodenní trek Tre Cime di Lavaredo. A o tom zase příště. 🙂


Related Posts